T. K. OREGON Kolín

Tábornický klub OREGON Kolín

Náš dětský oddíl OREGON vznikl v září roku 1989. Po obnovení České tábornické unie v roce 1990 jsme vstoupili jako první oddíl v Labsko-sázavské oblasti do této organizace, která se hlásila k myšlenkám E.T.Setona a k lesní moudrosti. Zde zůstáváme dodnes a pod hlavičkou organizace ČTU vedeme děti k samostatnosti, sportu, hrám, přírodě, moudrostem indiánů a dovednostem táborníků.

Zimní srub

Pořádáme pro děti zábavné akce s mnoha hrami a soutěžemi. Některé akce převyšují naše možnosti, ale spoléháme na přátele dětí našeho oddílu.

Snad více o nás napoví náš pokřik:

Každý je náš kamarád,
kdo má déšť i slunce rád,
v přírodě nám zní náš zvon,
my jsme oddíl OREGON."

Mezi naše zájmy patří turistika, vandry a příroda. Učíme děti základy vodáctví a horolezectví, ale i mnoho jiných věcí. Naším největším koníčkem jsou však indiáni, na které se i nejvíce orientujeme. Nejblíže máme k indiánskému kmeni Dakotů. S naší malou indiánskou vesnicí a výstavkou výrobků jezdíme účinkovat po celé České republice. Z těchto zájmů je odvozen i náš znak woodcraft - znak lesní moudrosti - uprostřed má kopce s horou a po stranách má kotvu s indiánským stanem. Jako kroj jsme si zvolili černou košili (znak země) bez hodností, neboť jsme si rovni, a žlutý šátek či stuhu v barvě slunce na znamení kontrastu a závislosti života v přírodě.

V průběhu roku se scházíme každý týden na oddílových schůzkách. Na nich se děti učí dovednostem táborníků a poznávání přírody, hrají hry a soutěží. Jindy přijdou na řadu jejich ruce. Děti uplatní svoji zručnost a vyrábějí různé věci a dárky.

Když nastane víkend, jezdíme s dětmi do přírody. Během jednoho měsíce máme jednodenní a třídenní výpravu, kde se učí děti samostatnosti a také se učí vážit si přírody kolem nás.

Máme svoje vlastní tábořiště, malou loučku u Vavřineckého potoka, kde jsme postavili srub a dřevěnou kuchyň. Zde jsme strávili mnoho výprav a táborů do té chvíle, než jsme jej půjčili a bylo nám vráceno jen spáleniště. Vlastními silami za potu a krve jsme postavili nový, krásnější roubený srub s kuchyní, na což jsme i patřičně hrdí. Dále jezdíme na naše tábořiště, kde každý rok v červenci stavíme šest tee-pee a dětem připravujeme krásný prázdninový tábor. Ten je vyvrcholením našeho snažení naší celoroční činnosti.

Jsme sice malý oddíl co do počtu lidí, ale zato máme velké plány a ideály. Nesoudíme lidi podle postavení či hodnosti, ale podle toho, co udělali pro naši budoucnost - pro děti.

Na závěr bych se s Vámi rozloučil příslovím:

"Cennější než luk a čepel tomahavku je stan,
nad stanem je kůň,
nad koněm je žena,
ale nad ženou je náš národ."

Tatanka Jotanka (Sedící Býk)